Ostrava

Z Multimediaexpo.eu
Přejít na: navigace, hledání
Dominanty města Ostrava (2015)

Ostrava (polsky: Ostrawa, německy: Ostrau) je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m. , která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm.

Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 302 968 obyvatel (1.1. 2015).[1][2]

Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Vezmeme-li však v úvahu fakt, že velká ostravská aglomerace či konurbativní rozšířená správa regionu Ostravska, tvořená okresy Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek má 796 000 obyvatel, vychází nám, že po velké pražské aglomeraci je tato druhou největší v republice.[3] Hustota zalidnění je 1443 obyvatel na km². Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy leží čtyři městské památkové zóny.[4]

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň ve znaku nemá uzdu. O původu znaku nejsou žádné zaručené informace. Jistě se ví jen to, že jeho nejstarší vyobrazení je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.[5]

Na zasedání zastupitelstva 24. září 2008 bylo schváleno a poprvé veřejně představeno nové logo města Ostravy (vizte infobox), jehož autorem je Studio Najbrt. Logo se skládá ze světlemodrých písmen OSTRAVA doprovázených třemi vykřičníky v tmavomodré barvě.[6]

Historie

Související informace naleznete také v článku: Dějiny Ostravy.

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,[7][8] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky.

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.

Významné historické události v datech

Členění města

Městské obvody v Ostravě
Související informace můžete najít také v článku: Správní a územní vývoj Ostravy

V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí.

Vlajka Městský obvod Části Katastrální území
vlajka Hošťálkovic Hošťálkovice   Hošťálkovice
vlajka Hrabové Hrabová   Hrabová
vlajka Krásného Pole Krásné Pole   Krásné Pole
vlajka Lhotky Lhotka   Lhotka u Ostravy
vlajka Mariánských Hor a Hulvák Mariánské Hory a Hulváky Hulváky, Mariánské Hory Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
vlajka Martinova Martinov   Martinov ve Slezsku
vlajka Michálkovic Michálkovice   Michálkovice
vlajka Moravské Ostravy a Přívozu Moravská Ostrava a Přívoz Moravská Ostrava, Přívoz Moravská Ostrava, Přívoz
vlajka Nové Bělé Nová Bělá   Nová Bělá
vlajka Nové Vsi Nová Ves   Nová Ves u Ostravy
vlajka Ostravy-Jihu Ostrava-Jih Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
vlajka Petřkovic Petřkovice   Petřkovice u Ostravy
vlajka Plesné Plesná   Nová Plesná, Stará Plesná
vlajka Polanky nad Odrou Polanka nad Odrou   Polanka nad Odrou
vlajka Poruby Poruba   Poruba, Poruba-sever
vlajka Proskovic Proskovice   Proskovice
vlajka Pustkovce Pustkovec   Pustkovec
vlajka Radvanic a Bartovic Radvanice a Bartovice Bartovice, Radvanice Bartovice, Radvanice
vlajka Slezské Ostravy Slezská Ostrava Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
vlajka Staré Bělé Stará Bělá   Stará Bělá
vlajka Svinova Svinov   Svinov
vlajka Třebovic Třebovice   Třebovice ve Slezsku
vlajka Vítkovic Vítkovice   Vítkovice, Zábřeh-VŽ

Představitelé Ostravy

Související informace můžete najít také v článku: Seznam představitelů Ostravy

Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.

Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a provedl rozsáhlou modernizaci infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.

Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal první primátorem města Ostravy, či Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen na tři funkční období po sobě a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje.

Doprava

Pohled na znak města vysázený před Novou radnicí
Související informace naleznete také v článcích: Tramvajová doprava v Ostravě, Trolejbusová doprava v Ostravě a Městská autobusová doprava v Ostravě.

V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově.

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.[9]

Poblíž Ostravy se ve vzdálenosti asi 20 km od centra města nachází Letiště Leoše Janáčka Ostrava (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT).

Životní prostředí

Pohled na areál Nové huti z haldy Ema

Vzhledem k vysoké koncentraci těžkého průmyslu má město dlouhodobě značně znečištěné životní prostředí, zvláště ovzduší. Ve znečištění rakovintvorným benzopyrenem patří podle měření Českého hydrometeorologického ústavu k nejzamořenějším oblastem České republiky.[10] Také koncentrace prachových částic jsou v ostravském ovzduší nejvyšší v zemi. V roce 2005 překračovalo znečištění prachem přípustný denní limit po 160 dní roku.[11]

Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo, které se nacházejí poblíž části Fifejdy. Ty sice měly být zlikvidovány do konce roku 2010, vláda však i přes nesouhlas města a kraje schválila prodloužení akce o jeden rok. V té době by laguny měly být odtěženy a na jejich místě by měla začít rekultivace, která potrvá zřejmě až do roku 2018. Cena za likvidaci a rekultivaci přesáhne tři miliardy korun.[12][13]

Vliv znečištění na zdraví

Program Ostrava, který sledoval dětskou populaci Ostravě-Bartovicích do věku 6 let nalezla zvýšené množství případů astmatu, alergií a akutních respiračních onemocnění. Podle studie má znečištění nezanedbatelný vliv na imunitu, významná oxidační poškození, vznik aterosklerózy, nádorových onemocnění, cukrovky a Alzheimerovy choroby. Podle studie je hlavním zdrojem znečištění ocelárna ArcelorMittal Ostrava, která způsobuje nadlimitní koncentraci benzo[a]pyrenu v ovzduší.[14] Špatnou situaci ovzduší Ostravska měla přímo na svém výjezdním zasedání v Ostravě řešit vláda Jana Fischera,[15] avšak kvůli podpisu smlouvy o jaderném odzbrojení mezi Ruskem a USA bylo toto zasedání přesunuto na jiný termín.[16] Krajský úřad připravil plány pro zlepšení situace, které chce vládě předat na jejím zasedání v novém termínu.[17]

Kultura a umění

Ostravské muzeum ve Staré radnici (budova s věžičkou)

V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadelní pouť bez bariér.

Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 2000 založila harfistka Ada Balová mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava.

V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.

V roce 2009 Ostrava oznámila svou kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015.

Muzea

Turistické cíle

Mládež

V rámci Ostravy funguje Parlament dětí a mládeže města Ostravy, který sdružuje zástupce ostravských škol z řad mládeže, umožňuje jim výměnu názorů a nabádá ostravskou mládež k aktivnímu využití volného času (formou vlastních akcí i akcí svých partnerů). Partnerem parlamentu je např. Magistrát města Ostravy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje či Amnesty International. Počet členů se pohybuje okolo stovky, parlament vede devítičlenná rada. Své zástupce parlament vysílá na krajská setkání a má i dva poslance Národního parlamentu dětí a mládeže České republiky. Oba zástupci jsou také členy Předsednictva NPDM. Založen byl 27. dubna 2007 na Nové radnici pod záštitou ostravského primátora Petra Kajnara.

Školství

Střední školství

Vysoké školy

Sportovní dějiny Ostravy

Bazaly, sídlo Baníku

Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

  • 1986: MS v odbíjené žen
  • 1987: MS ve vzpírání
  • 1990: MS v házené mužů
  • 1992: ME v kulturistice
  • 1993: MS juniorů v ledním hokeji
  • 2001: ME ve volejbale mužů
  • 2003:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v krasobruslení
  • 2004:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v latinsko-amerických tancích
    • MS v ledním hokeji
  • 2005:
    • ME ve futsale
    • MS v latinsko-amerických tancích
  • 2006:
    • ME v soutěži teamgym
    • MS v kulturistice mužů
  • 2007:
    • první kolo světové skupiny Davis Cupu
    • MS mládeže do 17 let v atletice
  • 2008: MS ve florbale mužů - základní skupiny
  • 2009: MS ve freestyle motokrosu
  • 2011: ME v atletice do 22 let

Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra Ostrava, a to od roku 1961.

Vedle toho hrají v Ostravě první fotbalovou ligu tým FC Baník Ostrava a lední hokej mužstvo HC Vítkovice Steel.

Partnerská města

Slavní rodáci

Reference

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha : Český statistický úřad, 2015-04-30. Dostupné online.  
  2. Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2015 [online]. Praha : Ministerstvo vnitra České republiky. Dostupné online.  
  3. Školní atlas : Česká republika a Evropa. Vizovice : SHOCart, 2005. ISBN 8072242474.  
  4. Charakteristika okresu Ostrava - město, ČSÚ Ostrava, czso.cz
  5. Ostravská radnice, květen 2010, strana 13
  6. Ostrava má nové logo, ostrava.cz
  7. Představujeme město: Ostrava
  8. Ostrava 2015: Věděli jste, že…
  9. Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe, mmr.cz
  10. Pavel Baroch: Chcete rakovinu? Přestěhujte se do Ostravy, Aktualne.cz, 30. září 2009
  11. Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5
  12. Ropné laguny na Ostravsku zatím nebudu zlikvidovány, ČT24, 19. března 2010
  13. Sanace ostravských ropných lagun se zdrží o tři roky, Rádio Impuls, 23. března 2010
  14. Dominika Patrovská: Vítězem disciplíny o "nejvyšší znečištění vzduchu" je Ostrava-Bartovice, ekolist.cz, 12. listopadu 2009
  15. Na špinavé ovzduší si přijede posvítit sám premiér, Moravskoslezský deník, 10. března 2010
  16. Obama a Medveděv zhatili Fischerovi návštěvu Ostravy, Moravskoslezský deník, 2. dubna 2010
  17. Město chce žalovat vědce kvůli výzkumu vlivu ovzduší, Moravskoslezský deník, 13. dubna 2010

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ostrava
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ostrava
Statutární město Ostrava

Hošťálkovice • Hrabová • Krásné Pole • Lhotka • Mariánské Hory a Hulváky • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava a Přívoz • Nová Bělá • Nová Ves • Ostrava-Jih • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Pustkovec • Radvanice a Bartovice • Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice

  Města a obce okresu Ostrava-město  

Čavisov • Dolní Lhota • Horní Lhota • Klimkovice • Olbramice • Ostrava • Stará Ves nad Ondřejnicí • Šenov • Václavovice • Velká Polom • Vratimov • Vřesina • Zbyslavice

          Moravskoslezský kraj
Okresy kraje:

BruntálFrýdek-MístekKarviná • Nový Jičín • Opava • Ostrava-město

   Největší města:

OstravaHavířovKarviná • Frýdek-Místek • Opava • Třinec • Orlová • Nový Jičín • Český Těšín • KrnovKopřivniceBohumín • Bruntál