Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv

Z Multimediaexpo.eu

Přejít na: navigace, hledání

Zde je archiv článků DNE pro rok 2019, které již byly zveřejněné na hlavní stránce (aby nedocházelo k častému opakování).

Všechny články se vkládají pomocí šablon.



Hlavní menu hry Far Cry 2

Far Cry 2 je FPS hra vyvinutá montrealskou pobočkou společnosti Ubisoft Entertainment. Byla vydána 21. října 2008 v Severní Americe a 23. října 2008 v Evropě a Austrálii. V Česku hra vyšla 21. listopadu téhož roku. Vývojáři původní hry, Crytek, nebyli zapojeni do vývoje Far Cry 2. Crytek začal vytvářet Crysis a Ubisoftu zbyla licence na Far Cry a proto začal vytvářet pokračování.

Far Cry 2 opustí science fiction aspekty svého předchůdce ve prospěch více realistickému zážitku. Hra se odehrává v roce 2008 v malém, fiktivním státě. Vláda nedávno padla, a vznikly dvě frakce soupeřící o nadvládu. Na válku se Spojenou frontou pro osvobození a práci (UFLL) se chystá Aliance pro populární odpor (APR). Obě strany tvrdí že jim jde o dobro národa ale ukázaly jen bezohlednost, zabíjení a chamtivost. Obě strany si najaly mnohé zahraniční žoldáky, aby zvýšili své síly během konfliktu. Nedávné vyčerpání národních diamantových dolů uvrhlo stát do dalších problémů.

Když dostanete úkol zabít Leona Gakumbu v Goka Falls, bude vám jasné, že jdete do předposlední mise v severní oblasti. Jakmile Leona Gakumbu zabijete frakce APR zahájí mohutnou ofenzívu a zároveň se pokusí zavraždit všechny nepohodlné svědky. Primárně vás a všechny vaše přátele v baru. Poslední misí na severu je rychlá vražda Prospera Kouassiho a přesun do městečka Sefapane, kde dostanete první úkoly na jihu.

Cílem hráče je najít a zavraždit Šakala – obchodníka se zbraněmi, který prodává zbraně pro obě strany konfliktu. Hráč musí pro splnění tohoto cíle použít všechny prostředky. Přitom je poměrně paradoxní, že Šakal vás neustále sleduje a opakovaně víceméně pomáhá. Hned na začátku vás nezabije, když ležíte na hotelovém pokoji v záchvatu malárie a během exodu ze severní oblasti do jižní vás dokonce částečně vyléčí a dělá chvilku příjemnou společnost. Šakal dokáže být docela sympatickým chlápkem.

Příběh má otevřený konec. Hrdina může plnit úkoly pro jednu či více frakcí podle toho jak to uzná za vhodné, rychlostí a v pořadí jaké si hráč se určí, může si vybrat z celé řady vozidel, k dostání se na místo jeho zájmu. Hráč může hrát styly od bezhlavých útoků až po tichý stealth postup. Hra se odehrává v rozlehlé africké krajině, terén se pohybuje v rozmezí mezi savanou a džunglí. Velikost herní plochy je 50 km2. Ve hře je značně dynamický systém počasí, se systémem „den-noc“ a různé povětrnostní podmínky, jako jsou bouře a silné větry. V denní době také ovlivňuje chování AI, pokud jde o jeho ostražitost a agresivitu. V noci je lehčí přepadnout vojáky, ale vojáci vás pronásledují mnohem agresivněji než ve dne. Jedna minuta v reálném čase je pět minut ve hře. Pravděpodobně nejkrásnějším místem celé hry je Dogon Village v jižní oblasti.

Hra má značně realistické vlastnosti. Snaží se o realistickou fyziku a má degradaci zbraní a dynamický systém počasí. Hra pracuje s jednotlivými typy materiálů. Třeba dřevěný plot nikomu, během střílení, nenabídne efektivní úkryt. Každý vážně zraněný nepřítel se umí odplížit, ukrýt a ještě se bránit pistolí. Navíc hráč může využívat kapesní navigační systém, který si postava dává do každého dopravního prostředku. Ve FarCry 2 je několik druhů volně žijících živočichů africké přírody, které mohou odvrátit pozornost nepřítele.


355. článek dne...(do 12. ledna 2019)



Mary Jane Blige, American Music Awards (2014)

Mary Jane Blige (* 11. ledna 1971) je americká R&B zpěvačka, trojnásobná vítězka prestižní ceny Grammy Awards, textařka a producentka, která během své kariéry prodala více než 25 milionů desek.

Mary Jane se narodila v Bronxu. Její otec byl jazzový hudebník a matka ošetřovatelka. Díky otci se věnovala hudbě už od raného věku. Když byly Mary čtyři roky, její otec Thomas odešel od rodiny. Díky tomu byla její matka Cory nucena postarat se sama o Mary a její starší sestru Latonyu. Nejtěžší chvíle zažila Mary, když byla sexuálně zneužívána rodinným přítelem.

O pár let později se přestěhovali do Yonkers, jedné z nejnebezpečnějších ulic ve městě. Hudba se proto stala Maryiným útočištěm. Začala zpívat v církevním sboru a v sedmi letech vyhrála pěveckou soutěž, když zazpívala píseň Arethy Franklin – Respect. Když vešla do puberty začala experimentovat s lehkými drogami a posléze jí dokonce vyhodili ze školy.

V roce 1988, když bylo Mary sedmnáct, nahrál matčin přítel Maryin hlas na kazetu a poslal jej do vydavatelství. Na pár vystoupeních, které po městě absolvovala, zaujala několi r&b umělců, kteří jí nabídli spolupráci. Krátce na to podepsala Mary svůj první kontrakt s vydavatelskou společností Uptown Records, kde se stala v roce 1989 její nejmladší zpěvačkou.

Debutové album Mary J. Blige vyšlo 18. července 1992. Debutová píseň z alba se jmenovala You Remind Me a dostala se až na 29. místo americké hitparády. Další singl Real Love ale dopadl mnohem lépe, jelikož se probojoval až do TOP 10, konkrétně na 7. místo. Z alba vzešly ještě další úspěšné singly. V konečném součtu se album stalo velmi úspěšné, prodalo se jej více než tři milony kopií a Mary byla rázem zvolena královnou Hip hopu a soulu.

29. listopadu 1994 vydala Mary druhé své album, které dostalo název My Life. Album opět produkoval Sean Combs. Na tomto albu se ale také producentsky podílela sama Mary. Napsala si velkou část svých textů, které vycházely z jejího osobního života. Ačkoli kritici a fanoušci byli nadšeni, Mary sama přiznala, že tvorba tohoto alba byla pro ni velmi těžká.

Debutový singl z tohoto alba se jmenoval Be Happy a probojoval se na 29. místo americké hitparády. Další singly, které vydala, byly velmi pozoruhodné hlavně díky své otevřenosti, kde se zpěvačka přiznala, že bojovala s alkoholismem, depresemi i s drogami a zároveň v písních zpívá o svém hrubém vztahu s Haileym.

Alba se prodalo na tři milony kusů a obdržela za něj svou první cenu Grammy Awards.

22. dubna 1997 vydává Mary J. Blige své třetí album nazvané Share My World. Album produkoval už zcela jiný tým, neboť po konflikterch s Puff Daddym se rozhodla pro spolupráci s R. Kellym, Babyfacem a dalšími producenty. Největší producentský podíl na albu má však Rodney Jerkins, který produkoval většinu desky.

Share My World je mnohem optimističtější album než předešlá dvě alba. Debut mělo hned na prvním místě americké albové hitparády. Výborně si vedly i písně Love Is All We Need nebo Seven Days. Celkově se alba prodalo více než 5 milionů kopií a Mary za něj získala mnoho ocenění. Poprvé se také vydala na celosvětové turné.


356. článek dne...(do 14. ledna 2019)



Giancarlo Fisichella (Ferrari, 2011)

Giancarlo Fisichella (* 14. ledna 1973) je bývalý italský pilot Formule 1, známý také pod přezdívkou Fisico nebo Fisi. Testuje pro tým Scuderia Ferrari a předtím kromě Ferrari jezdil za týmy Force India, Renault, Sauber, Jordan, Benetton a Minardi. Celkem vyhrál tři závody, první po chaotické Grand Prix Brazílie v roce 2003, kde se ještě po závodě nevědělo, kdo vyhrál. Fisichella byl uznán jako vítěz až následující týden a ocenění dostal na další velké ceně. Do týmu Renault přišel v roce 2005, kde v kokpitu vystřídal Jarna Trulliho a první závod v novém týmu vyhrál v Austrálii roku 2005. Vítězství v sezóně ale už zopakovat nedokázal a byl tak zastíněn mistrem světa a stájovým kolegou, Fernandem Alonsem. Fisichella také vlastnil od roku 2005 do roku 2009 svůj tým FMS International, který jezdil v sérii GP2.

Giancarlo je ženatý se svou manželkou Lunou a spolu mají dvě děti, Carlottu a Christophera.

Po třetím místě v Grand Prix Japonska 2006, věnoval Fisichella své umístění svému nejlepšímu příteli, Tonino Viscianimu, který ve čtvrtek před závodem zemřel na selhání srdce.

Jako většina jezdců F1, začal i Fisichella na motokárách. To bylo v roce 1984 v národním šampionátu minimotokár (60 ccm) a hned v úvodní sezóně byl k neporažení, zvítězil v 12 závodech. O rok později se stal mistrem Itálie ve třídě kadet, a titul dokázal obhájit i v letech 1986 a 1987. V roce 1988 se stal mistrem světa na motokárách. Ve vítězném tažení pokračoval i v roce 1989 a v evropském šampionátu skončil na druhém místě, na mistrovství světa byl až čtvrtý, ale zazářil v prestižním závodě motokár v Hongkongu. V následujících letech skončil pátý v italském mistrovství motokár, na mistrovství Evropy motokár byl druhý a zvítězil v mistrovství Formule Alfa. Roku 1992 přešel do závodního vozu RC Motorsport a startoval v italské Formuli 3 hned ve své první sezóně dokázal zvítězit v Imole a zajistil si tak 8. pozici v celkovém pořadí. V následující sezóně byl již druhý, když dokázal zajet pole position v Monaku a v samotném závodě dojel na druhém místě, navíc obsadil třetí místo na Mistrovství Evropy motokár. Rok 1994 mu přinesl vysněný titul mistra Itálie Formule 3 s 309 body a deseti vítězstvími. V témže roce dokázal zvítězit v Monaku a Macau, které byli výborně obsazenými závody. Navíc v Britském šampionátu formule 3 získával 10 bodů a skončil na 16 místě. V roce 1995 opustil formulové vozy a zkoušel štěstí v cestovních vozech, v seriálu DTM s vozem Alfa Romeo, ale získal pouze 30 bodů a to stačilo jen na 15. místo.

Koncem roku 1995 přišla fantastická nabídka od Minardi k testování vozu. Fisichella svými výkony přesvědčil vedení týmu a v roce 1996 ho Minardi angažovalo jako jezdce. Nejel však ale úplně celou sezónu, Minardi totiž potřebovalo jezdce, který by přinesl nějaké finance. V průběhu sezóny byl proto nahrazen Giovannim Lavaggim.

Pro rok 1997 ho angažoval Eddie Jordan, do svého týmu Jordan. Fisichellovým týmovým kolegou se stal mladší bratr Michaela Schumachera, Ralf, který byl šampiónem Formule Nippon. A při Grand Prix Kanady vystoupal Fisichella poprvé na stupně vítězů. Na okruhu Hockenheim měl Fisihella blízko k vítězství, ale střet s Gerhardem Bergerem znamenal konec snu o vítězství, na který si musel počkat ještě šest let. Svůj talent předvedl Fisichella i v deštivém závodě v Belgii, kde skončil druhý za Michaelem Schumacherem. Po tomto závodě, podepsal Fisichella smlouvu pro rok 1998 s týmem Benetton.


357. článek dne...(do 16. ledna 2019)



Vzlet Boeingu 787-8 firmy Qatar Airways (2016)

Boeing 787 Dreamliner je dvoumotorové proudové širokotrupé dopravní letadlo společnosti Boeing, využívající mnoha technických vylepšení proti starším modelům. Dreamliner by měl nahradit stávající modely Boeing 757 a Boeing 767, konkuruje typům Airbus A350, Airbus A330 a A330neo. Model 787 je v současnosti nabízen ve třech variantách, základní 787-8 s kapacitou 242 pasažérů, prodloužený 787-9 s kapacitou 290 pasažérů a 787-10 s kapacitou 310 pasažérů. Po uvedení do provozu měly některé Dreamlinery technické potíže s bateriemi typu Li-on, které se vznítily, a jiné poruchy, letečtí experti však tyto závady nepovažují za něco neobvyklého, neboť u nově zaváděných letadel se problémy objevují téměř pokaždé.

V únoru 2017 létalo ve světě 521 těchto letounů, přičemž dalších 1 207 bylo objednaných.

Studie nové rodiny letadel se zrodila v 2. polovině 90. let, kdy Boeing úspěšně uvedl do provozu model Boeing 777 a začal prodávat Boeing 737 Next Generation (verze 600, 700, 800, 900). Projekční týmy Boeingu pracovaly na nových variantách typu Boeing 747 a pokračovaly na vývoji většího B 747X jako konkurenta typu Airbus A380. Ale ani trh supervelkých nebo trh malých letadel nepředstavoval pro Boeing výzvu na výraznou inovaci. Místo toho se Boeing zaměřil na objevenou příležitost ve střední kategorii. Toto rozhodnutí bylo logické, vzhledem k tomu, že kategorii 180–300 místných proudových letadel Boeing pokrýval velmi úspěšnou dvojicí letadel Boeing 757 a Boeing 767. Tato spolehlivá dvoumotorová letadla uvedl Boeing na trh začátkem 80. let a pro Boeing byly mimořádně úspěšnými projekty. Postupem času byla tato dvojice v konkurenci s lepšími a modernějšími modely letadel. Boeing 757 byl kanibalizovaný nově vedeným prodlouženým modelem Boeing 737-800 a model 767 musel odrážet útoky ze strany populárního modelu Airbus A330. Boeing se pokusil sice zvrátit vývoj uvedením prodloužené varianty 767-400, ten si však objednali v počtu 37 kusů jen dva zákazníci.

V lednu 2001 Boeing vydal zprávu, že zkoumá nové směry ve vývoji nových modelů pod označením "Project 20XX". Objevily se domněnky, že Projekt 20XX směřuje ke stroji s křídly ve tvaru delta, který se bude podobat letadlu Concorde. 29. března 2001 Boeing odhalil pravdu, když představil letadlo velikosti Boeingu 767 s neobvyklou konfigurací s motory instalovanými v zadní části a s doletem přes 8 000 mil. To co vyvolalo pozornost však nebyla konfigurace, dolet nebo velikost. Hlavní zbraní tohoto modelu měla být rychlost. Cestovní rychlost letadla měla dosahovat 95–98% rychlosti zvuku (Mach až 0,98), což by umožnilo zkrátit dobu letu z Londýna do Singapuru o 3 hodiny. Koncept dostal označení "Sonic Cruiser".

První trhlina v konceptu Sonic Cruiser se objevila v červnu 2001 na aerosalónu v Paříži. Environmentální kruhy, frustrované odmítnutím Kjótského protokolu ze strany americké vlády, začaly vykreslovat nepříznivé ekologické vlivy vysokorychlostního konceptu Sonic Cruiser. Avšak rozhodujícím momentem pro projekt Sonic Cruiser byl útok teroristů 11. září 2001 a následné problémy leteckých společností. Studie proveditelnosti projektu Sonic Cruiser byla problematická. Průzkum mezi aeroliniemi ukázal, že nevěří možnosti získat dostatek cestujících platících mírně vyšší jízdné za rychlost a obávají se ekonomické návratnosti poměrně drahého stroje. To byl ideální čas na to, aby Boeing představil projekt Yellowstone, na kterém se velmi tiše pracovalo paralelně s projektem Sonic Cruiser.


358. článek dne...(do 18. ledna 2019)