Žižkov

Z Multimediaexpo.eu
Přejít na: navigace, hledání



Pohled ze žižkovské věže k Olšanské ulici

Žižkov (něm. Žižkaberg, lidově dříve Žižkaperk) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohrad, roku 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. V roce 1922 byl začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu Praha 3, jehož území je od roku 1990 i územím městské části Praha 3. Jedna žižkovská parcela (poblíž stanice metra Želivského, východně od ul. Pod židovskými hřbitovy) patří do obvodu i městské části Praha 10. Neobydlená část prostoru mezi kolínskou a turnovskou železniční tratí, pod Krejcárkem (dříve zahrádkářská osada a průmyslové objekty, dnes staveniště Nového spojení), patří do obvodu i městské části Praha 8.

Charakter čtvrti

Blahníkova ulice

Žižkov, někdy také nazývaný pražský Montmartre, je čtvrtí činžovních domů z přelomu 19. a 20. století. Žižkov, bohémská čtvrť plná nočního života, kaváren, barů a umělců se rozkládá na vyvýšenině, proto jsou místní ulice úzké a strmé.

K Žižkovu patří i vrch Vítkov a pás novější výstavby (z 20. století) směrem k Hrdlořezům.

Historie

Území dnešního Žižkova bylo součástí obce Hory Viničné vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na Královská Vinohradská obec (König. Weinberge). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881. Výstavba, která začala po roce 1865 v prostoru mezi Vrchem Vítkov - Vítkova hora a Vrchem sv.Kříže pokračovala téměř "americkým" tempem. Několik čísel: Při sčítání lidu v roce 1843 měla část nynějšího Žižkova 83 usedlíků. O sedm let později v roce 1850 více než dvojnásobek, 197 osob. Za dalších sedm let přibylo 71 osob a v roce 1869 už bylo zapsáno 292 obyvatel. V té době se ale ještě moc nestavělo a obyvatel přibývalo pomalu. Zatímco v letech šedesátých a sedmdesátých docházelo k osídlování vyšších poloh za hradbami, v osmdesátých letech se už staví po celém území a Žižkov už je velkým městem s 21.212 obyvateli! Další sčítání obyvatel v roce 1890 už má ve výkazech 42.000 osob ve více než 750 domech! Kolem roku 1920 už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo vlastně už jen na Ohradě. Na Žižkov vedla jedna z prvních tramvajových tratí. V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny paneláky. Realizace byla započata v okolí Olšanského náměstí, ale mezitím začala sametová revoluce a většina historického Žižkova byla zachráněna. O kráse uvažované přestavby - "asanace Žižkova", je možné se přesvědčit na řádě Žižkovských paneláků. Po sametové revoluci, často v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi a jejich obnova probíhá dosud. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stává velice zajímavá rezidenční čtvrť. Další perspektivou je postavení celé nové čtvrti na území Žižkovského nádraží se širokým bulvárem, navazujícím na současnou Olšanskou ulici. S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů Jaroslava Haška a Franty Sauera. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen Haškova pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem 1. světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem Svobodná republika Žižkov (Žižkovská svobodná republika). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU.[1]

Významné stavby

Nejznámější stavbou, která se zde nachází, je zcela jistě nepřehlédnutelný Žižkovský vysílač. Nachází se na hranici Žižkova s Vinohrady v Mahlerových sadech v těsném sousedství židovského hřbitova. Vysílač byl zprovozněn roku 1992 a díky vyhlídkovým plošinám pro veřejnost umožňuje návštěvníkům i obyvatelům Prahy zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy. Na Sladkovského náměstí u budovy c. k. reálky na Žižkově (postavena v letech 1898 až 1899) byl vybudován podle projektu architekta Josefa Mockera v letech 1899 až 1903 novogotický trojlodní kostel sv. Prokopa s jednou věží (vysvěcen roku 1903). Na Olšanském náměstí se nachází barokní kostel sv. Rocha. Mezi ulicí Italskou a náměstím Winstona Churchilla se nachází areál Vysoké školy ekonomické (VŠE). Na témže náměstí vyrostla v 30. letech 20. století funkcionalistická budova domu odborových svazů, nynější sídlo centrály odborových svazů ČR.

Doprava

veřejná

Veřejnou dopravu zajišťuje na Žižkově tramvajová trať od Hlavního nádraží na Ohradu na křižovatku Spojovací. Autobusové spoje jsou vedeny ulicí Husitskou a Italskou. V budoucnu se uvažuje o zavedení metra linky D (modrá) ve své II. etapě z Hlavního nádraží na Žižkov.

automobilová

Díky svojí příhodné poloze k centru má Žižkov vhodné spojení hlavně na magistrálu a potom krkolomným způsobem přes Florenc k Vltavě.

pěší

Pěší tunel Karlín–Žižkov byl otevřen v roce 1953.

Sport

Literatura

  • Jak žil Žižkov před sto lety / Zdeněk Šesták. - Praha: Academia, 2005. - ISBN 80-200-1305-9
  • Ciao Vaschek / Friedrich Kröhnke. - Curych (Zürich): Ammann, 2003. - ISBN 3-250-60062-8
  • SRB, Adolf; HOUBA, Josef. Město Žižkov. Žižkov : vl.n., 1910. Dostupné online.  
  • KORBELÁŘ, Karel; ZAHRADNICKÝ, Josef. Schematismus města Žižkova. Praha : České ústřední knihkupectví, 1892. Dostupné online.  
  • Zahradní kolonie rodinných domků Jarov nad Vítkovem. Praha : Družstva pro stavbu dělnických bytů a rodinných domků sídlem v Žižkově, 1914. Ustavení a činnost žižkovského stavebního bytového družstva. Plány, půdorysy, řezy a foto hotových či projektovaných domů. Dostupné online.  

Reference

  1. Žižkov do Evropské unie, Radniční noviny 7–8/2001, list městské části Praha 3

2. Aktuální dění na Žižkově a v nejpřilehlejším okolí přináší již několik let žižkovská regionální internetová televize www.zizkov.tv

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žižkov


       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov